V 50. letech a začátkem 60. byli jamajští hudebníci ovlivněni zvukem Amerického jazzu, soulu a Britského popu. To mělo rozhodující vliv na vývoj jamajské hudby, která lákala stále více a více posluchačů skrze rychle se rodící nový Jamajský hudební průmysl. Producenti a organizátoři hudebních parties začali zakládat vlastní hudební studia a produkovat novou naprosto originální jamajskou hudbu. Tato hudba kombinovala americké moderní styly s jamajskou folkovou tradicí. Sváteční duch vzniklého stylu vychází z dobré nálady Jamaičanů tehdejší doby, kdy Jamaika získala nezávislost nad Británií. Tyto tři faktory vytvořily originální zvuk SKA.

Podle Jah Jerryho (Skatalites) nový styl pojmenoval typický veselý offbeat zvuk kytary připomínající právě slovo ska. V polovině 60. let, díky horkým létům a pomalu odcházející optimistické atmosféře, ska zpomaluje tempo. Ač byla Jamaika nezávislá, byla neustále v chudobě. Nezaměstnaná mládež se bez možnosti vlastního uplatnění spolčovala, v ganzích šířili teror proti obyvatelům a policii. Tito mladí lidé byli pro svou drzost nazýváni "Rude Boys".
Nové pomalé písně vypovídají o nové vzniklé situaci na Jamaice. Ska bylo v této době často nazýváno hudbou Rude Boys či Rock-Steady. Některé písně podporují Rude Boys, jiné odsuzují či pouze vysvětlují. Často se také stávalo, že hudebníci se skrze svoji hudbu přeli. Rude Boys jsou nejčasteji oblečeni ve stylu amerických gangsterů z 30. let, tak jako třeba Al Capone.
Nástupem 70. let se ska ještě více zpomalilo. To dalo základ pro Reggae. V 60. a 70. letech mnoho Jamaičanů imigruje do Británie. Expandující britská ekonomika zajištující britské mládeži bohatství také otevírá prostor pracovním příležitostem pro lidi z chudých ex-kolonií (India, Jamaika). Mladí Britové utrácejí peníze k vytvoření vlastního alternativního života. Baví se jízdou na motocyklech (scooters - Vespa), nastupuje móda francouzského a amerického oblečení a černé hudby. Mají peníze, ale jsou dále rebelující. Stále existuje konflikt mezi generacemi a společenskými třídami. Alternativní životní styl vycházel z monotónní práce a byl také odpovědí a symbolem odporu a nechuti vůči establishmentu. Tito mladí lidé se začali nazývat The Mods. Černí Britové a Američané jsou stále utlačováni, proto vytvářejí vlastní kulturu, nedůvěryhodnou pro establishment. Práve z toho důvodu The Mods nacházejí ztotožnění s černou kulturou. V Británii se vedle černé komunity The Mods stávají prvními návštěvníky koncertu ska. (např. Prince Busterova píseň Al Capone se stává hymnou pro Mods).

Nicméně ska je také často spojováno se Skinheads, to proto, že Skinheads vycházejí z Mods. Jsou však více dělnickou mládeží. Jejich fashion je založena na drsném oblečení. Přebírají od Mods značky Fred Perry, Levi´s, či Ben Sherman, ale jejich oblečení je více typické pro dělnickou třídu (např. boty do roboty Dr.Martens či klasický dockerský kabát). Vlasy jsou stále kratší a kratší podle vzoru jamajských Rude Boys.

Nástup punkové kultury dává ska nový směr. Punks se mohli identifikovat s politickým obsahem reggae, to bylo díky odporu k britské konservativní společnosti. DJs hráli reggae během punkových koncertů. Bob Marley píše píseň Punky Reggae Party. Punkové skupiny přejímají prvky reggae do své hudby (např. The Clash). Jerry Dammers (The Specials) vidí příležitost pro nový směr a kulturu mladých. Mixuje ska s punkem. Hudba je opět Black and White pro černé i bílé. Vzniká 2Tone (dva tóny). Punková hudba byla mixovaná se ska, neboť ska je rychlejší než reggae. Koncem 70. let nové 2tone kapely (např. The Selecter, Madness, The Specials) přejímají původní zvuk a vizáž skinheads a rude boys. Z 2tone se stává ohromný boom pro celou Británii, každý je jím zasažen, každý zná ska. George Marshall velmi dobře popisuje atmosféru té doby v knize "The Two Tone Story". Hudba Two Tone nebyla pouze něčím k poslechu. Jak jste jednou měli černobílé desky točící se na starém gramofonu nebylo cesty zpět. Chytlavý beat procházel skrze vás a nemohl odejít. Stal se vaší součástí a vy součástí toho všeho. Členem armády 2 tone, připraven to rozjet. Pak zde byly texty. Předávající pohled generace mladých youngsters a hlas, který mohl být slyšen. Písně tlačili proti rasismu, Thatcherismu, konservatismu. 2tone byl konkurencí komerční hudbě a stával se stále populárnějším. Další částí byl styl. Kravaty, košile Ben Sherman, košilky Fred Perry, Levisky a pracovní boty Dr. Martens. Hranaté cylindry Pork Pie, bundy do pasu Harringon apod. - to vše mělo sílu. A samozřejmě vše v barvách černá a bílá. 2tone zasáhnul národ.

Šachovnice 2tone se stala více britským národním symbolem než její státní prapor. Ale nejdůležitější součást 2tone byli mladí na ulicích, držící fashion, ladící nástroje a žijící tímto stylem. Ti byli jediní, kteří nechali pro 2tone prostor ve svých srdcích a pozvedli ho na vrchol. Byla to doba, která něco znamenala, která byla velmi důležitá, kdy lidé opravdu za něčím stáli. A konečně doba, kdy se něco stalo vaší součástí. Dítě na ulici, oblečené podle 2tone fashion s plackou Specials bylo stejně důležité jako Specials samotní. Bohužel první vlna 2tone přežila jen krátkou dobu. Avšak začátkem devadesátých let nastává v Británii jeho návrat. V té době v severní Americe nastává se skupinami jako The Toasters, Fishburne tzv. třetí vlna ska. Ska se zde také rozvíjí společně s punkovou hudbou např. Less Than Jake nebo Mighty Mighty Bostones. Evropy se třetí vlna ska dotýká se skupinami jako němečtí Dr. Ring Ding, italští Arpioni, či švédskými Chickenpox. Třetí vlna ska přitahuje mnoho odlišných lidí od punk až k lidem, kteří jednoduše rádi tancují do jeho rytmu. Ska se líbí širokému okruhu a všichni jeho návštěvníci jsou jeho součástí. Je také dobré vidět návrat původních skinheads a rudies. Toto může oslovit spoustu lidí, kteří si spojují skinheads s rasismem.
Roddy Moreno, zakladatel SHARPs v Británii konstatuje: "Opravdový skinhead není rasista, bez jamajské kultury by Skinheads neexistovali". "Byla to jejich kultura spojená s britskou pracující třídou, která je vytvořila!". Skinheads jsou často spojování s rasismem, např. Nick Lowels a Steve Silver vysvětlují: "Skinheads jsou více vidět v Británii koncem 60. let, když jsou viděni jak útočí na pákistánské přistěhovalce." Každá kultura mladých, která vzniká v tomto systému, bude odrážet odpor k němu. Skinheads byli reakcí proti měnícímu se světu stejně jako součástí změn v britské kultuře. George Marshall píše o Asijcích a Skinheads: "Barva kůže jednoduše dělá viníka v době kdy se nastává konkurence, když nastává krize průmyslu a bytové politiky a pracující třída ztrácí životní komfort". Rasismus bohužel existoval ve Skinheadské kultuře, byl pocitem pracující třídy té krize, ale nebyl ničím organizován. Když 2tone začal existovat, někteří jeho fanoušci říkali, že byli rasisté, ale to byla pouze hloupá dětská fashion. Existence skupin jako antirasistických SHARP ukazuje, že moderní skinheadská kultura je vyspělá a schopna očistit kulturu skinheads. Ska je zde pro všechny - punks, skinheads, černé, bílé. Nastupte proto do vlaku s rytmem ska užívejte si večer, oslavujte život...