Sex Pistols
Sex Pistols byla kultovní a velice vlivná anglická punková kapela založená v Londýně v roce 1975. Kapelu původně tvořili zpěvák Johnny Rotten, kytarista Steve Jones, bubeník Paul Cook a baskytarista Glen Matlock. Matlock z kapely odešel v roce 1977 a nahradil jej Sid Vicious. Ačkoliv kapela existovala pouze tři roky, vydala čtyři singly a natočila jedno studiové album > BBC je označila za "nejlepší anglickou punkovou kapelu". Sex Pistols jsou často označováni jako inciátoři punkového hnutí ve Velké Británii a prvního generačního rozdílu uvnitř rock n' rollu.
Sex Pistols se objevili jako odpověď na to, co bylo považováno za neškodný progressive rock a pop music poloviny 70. let. Kapela vyvolala během své krátké kariéry mnoho kontroverzí, které upoutaly Anglii, ale často zastínily jejich hudbu. Jejich vystoupení neustále čelily problémům s úřady a často končily pohromami a výtržnostmi. Singl God Save the Queen z roku 1977, který byl vydán tak, aby kolidoval s 25. výročí Alžběty II. na britském trůně, je často považován za útok na Britskou monarchii a britský nacionalismus
Kapela se rozpadla v roce 1978 uprostřed bouřlivého turné v Spojených státech, ale v roce 1996 se opět sjednotila pro turné "Filthy Lucre", později i pro turné v letech 2002 a 2003. Dne 24. února 2006 byli Sex Pistols slavnostně uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame, ale ceremoniálu se odmítli zúčastnit a muzeum nazvali "močí ve víně".
Začátky Sex Pistols
Sex Pistols se vyvinuli z kapely The Strand, která vznikla v roce 1972 a jejímiž členy byli zpěvák Steve Jones, bubeník Paul Cook a kytarista Wally Nigtingale. Mezi členy prvních sestav patřil také Jim Mackin a baskytaristé Stephen Hayes a později Del Noones. Od roku 1973 členové kapely trávili čas u obchodu Dona Lettse "Acme Attractions" a u luxusnějšího "Let It Rock" na Kings Road, v Chelsea. "Let It Rock" patřil bývalému manažerovi New York Dolls Malcolmu McLarenovi a jeho přítelkyni Vivienne Westwood. Obchod se specializoval na "anti-módu" a prodávaly se tam závěsy, fetišistické zboží a potrhaná trička, která později zpopularizovalo punkové hnutí. Jak poznamenal Rotten: "Malcolm a Vivienne byli ukázkovým párem šibalů: Prodali by vše, jakéhokoliv stylu, jen aby na tom vydělali." Obchod se stal hlavním místem punkové scény a svedl dohromady mnoho jejích nejznámějších členů, mezi nimiž byli Jordan, Soo Catwoman (obě pracovaly v obchodě jako prodavačky), Captain Sensibile, Sid Vicious, Jah Wobble, Gene October, Mick Jones, Tony James a Marco Pirroni. Všichni s odporem reagovali na převládající módu dlouhých vlasů a rozevlátých džínů začátku 70. let. V té době se McLaren stal manažerem kapely.
Kapela se přejmenovala na "The Swankers" a začala zkoušet ve studiu Crunchy Forg poblíž londýnských doků. V roce 1974 poprvé koncertovali a to v Tom Salter's Café v Londýně. Noones byl z kapely vyhozen pro svou neschopnost a neochotu chodit na zkoušky.
Johnny Rotten vstupuje do kapely
Glen Matlock byl vybrán jako baskytarista na začátku roku 1975. Ve stejné době se Jones a Nightingale začli hádat o hudebním směřování kapely a Nightingale brzy poté odešel. V srpnu 1975 si Jones v McLarenově butiku, který byl mezitím přejmenován na SEX, všiml Johna Lyndona, později známého jako Johnny Rotten. Jak řekl Jones: "Měl zelené vlasy. Myslím, že měl opravdu zajímavou tvář. Líbil se mi jeho vzhled. Měl tričko 'NesnášímPink Floyd'. Na Johnovi bylo něco zvláštního, ale když mluvil, byl opravdový kretén - ale chytrý." Ačkoliv nikdy předtím o zpívání neuvažoval, Rotten byl požádán, aby se stal zpěvákem kapely. Rotten a jeho přátelé (mezi nimi i členové Bromley Contingent,Siouxsie Sioux, Soo Catwoman, Steve Severin a Billy Idol), tehdy nosili potrhané trička a sadomasochismem inspirované oblečení, které prodávala Vivienne Westwood. Tato móda se rychle rozšířila mezi fanoušky kapely.
Novinář Nick Kent z NME si občas s kapelou zahrál, ale po Rottenově příchodu s tím skončil. Rotten tvrdí: "Když jsem přišel, podíval jsem se na něj a řekl jsem: 'Ne. Ten musí jít.' Od té doby o mně nic dobrého nenapsal." Rotten představil ostatní členy newyorkským kapelám jako byli The Modern Lovers a New York Dolls a kapela začala hrát cover verze písní od Iggyho Popa a The Small Faces.
Po Kentově odchodu, začal Cook cítit, že Jones možná není schopný hrát sám na kytaru, takže dal inzerát na dalšího "mladého nadějného kytaristu". Na inzerát odpověděl Steve New, hrál s kapelou několik týdnů, ale krátce poté odešel.
Mezi první McLarenovy rozhodnutí jako manažera patřilo přejmenování kapely. Uvažovanými názvy byly například "Le Bomb", "Subterraneans", "Beyond" a "Teenage Novel". Kapela se nakonec přejmenovala na Sex Pistols a pod tímto názvem poprvé vystoupila 6. listopadu 1975 na Saint Martins College, ale publikum je vypískalo dříve než dokončili první píseň. Vystoupení zorganizoval Matlock, který který tam tehdy studoval. Následovaly další vystoupení na universitách a uměleckých školách v okolí Londýna. Na začátku roku 1976 začali mít i větší vystoupení, například v 100 Clubu, nebo v The Nashville. Dne 3. září 1976 Sex Pistols poprvé koncertovali mimo Británi a to na otevření Club De Chalet Du Lac v Paříži. Jejich první větší turné po Británii brzy následovalo, trvalo od poloviny září do začátku října.
EMI a incident s Grundym
Po ukázkovém vystoupení na prvním londýnském punkovém festivalu ve 100 Club na Oxford Street v září 1976, Sex Pistols podepsali smlouvu s EMI. První jejich singl "Anarchy in the U.K.", vydaný 26. listopadu 1976, sloužil jako vyjádření jejich záměrů - bylo plné humoru, zlosti a vnitřní energie. Přes všeobecný dojem, že punkové kapely neuměly hrát na nástroje, soudobé hudební kritiky a živé nahrávky odhalují, že Sex Pistols byla zdatná a divoká živá kapela.
Jejich chování, stejně jako jejich hudba, jim přineslo celostátní pozornost. Dne 1. prosince 1976 se členové Sex Pistols a Bromley Contingent dočkali vlny publicity poté, co nadávali během večerního pořadu Today na Thames Television. Dostali se tam neplánovaně jako náhrada za Queen, také kapelu od EMI. Kapela a její doprovod v šatně před vystoupením zkomzumovala velké množství alkoholu. Při rozhovoru, Rotten použil slovo "shit" a moderátor Bill Grundy, který byl také opilý, otevřeně flirtoval s Siouxsie Sioux ("Uvidíme se potom, že jo?"). To vyprovokovalo Jonese, který nazval Grundyho "starým dědkem". Grundy odpověděl, že kapela "řekla něco skandálního", na což mu Jones odvětil: "ty hnusný zmrde ... jaký zkurvený mizera".
Ačkoliv byl pořad vysílán pouze v Londýně, následující poprask okupoval bulvární deníky několik dní. The Daily Mirror použil titulek "Filth and Fury" (tj. "Děs a běs") a Daily Express titulek "Punk? Call it Filthy Lucre" (tj. "Punk? Říkejte tomu mrzké peníze"), oba titulky Lyndon použil pro názvy projektů Sex Pistols o mnoho let později. Thames Television odvolala Grundyho a ačkoliv se později vrátil, interview prakticky ukončilo jeho kariéru.
Díky tomuto incidentu se kapele dostalo mnoho publicity a punk se tak dostal do pozornosti veřejnosti. "Anarchy tour" po Velké Británii brzy následovalo, přestože se dočkalo nepřátelských reakcí ze strany novinářů a některé konerty byly zrušeny místními úřady. Londýnský radní Bernard Brook Partridge během televizního interview tehdy prohlásil: "Sex Pistols by skvěle vylepšila náhlá smrt… Chtěl bych vidět někoho, kdo by vykopal velkou díru a pohřbil by je do ní".
Po skončení turné v prosinci 1976 zařídila EMI několik koncertů na leden 1977 v Paradisu v Amsterdamu. Předtím, než na London Heatrow Airport nastoupili členové kapely do letadla, navzájem se bili a uráželi personál letiště. "Jedna svědkyně tvrdila, že Sex Pistols dělali něco tak hnusného, že to nemůže ani popsat… obecně se věří, že Jones zvracel na staré dámy v odletové hale," napsal magazín Rolling Stone. EMI o dva dny později smlouvu s kapelou vypověděla. "Nerozumím tomu", tvrdil celou dobu Rotten. "Jediné, o co jsme se snažili, bylo vše zničit."
Sid Vicious přichází
Vystoupení v Paradisu měly být pro Matlocka poslední a v únoru 1977 se s kapelou rozešel. Podle populární legendy důvodem bylo, že "měl rád Beatles", ale Steve Jones později tvrdil, že opravdovým důvodem bylo to, že si Matlock s ostatními členy kapely prostě nesedl a "vždy si myl nohy". Matock nyní tvrdí, že z kapely odešel dobrovolně, především kvůli zhoršujícím se vztahům s Rottenem.
Matlocka nahradil Rottenův kamarád Sid Vicious (vlastním jménem John Simon Ritchie), který sám sebe označoval za "největšího fanouška Sex Pistols" a dříve hrál v The Flowers of Romance. McLaren jej jako člena přijal, především pro jeho vzhled a "punkové postoje" a to i přes jeho omezené hudební schopnosti. McLaren prohlásil: "Když se Sid přidal, neuměl hrát na kytaru, ale jeho šílenství se hodilo do struktury kapely. Byl rytířem v zářivé zbroji s obrovskou pěstí." Lyndon později dodal: "První zkoušky se Sidem byly pekelné. Všichni souhlasili, že na to měl vzhled. Sid se opravdu tvrdě snažil… ale ten kluk na kytaru hrát neuměl."
Marco Pirroni: "Poté už to s hudbou nemělo nic společného. Bylo to jen o senzacích a skandálech. Stalo se to příběhem Malcolma McLarena…" Sidův zesilovač býval při koncertech často zeslaben, nebo vypnut a Matlock a Jones nahráli místo Viciouse většinu jeho basových partů na pozdějších studiových nahrávkách kapely.
Členství v Sex Pistols mělo na Viciouse destruktivní dopady. Rotten vypozoroval: "Až do té doby, Sid byl naprosto dětinský. Všechno bylo hihňavé a legrační. Najednou z něho byla obrovská hvězda. Postavení hvězdy znamená tlak, možnost být spatřen úplně všude, obdiv. Jen tohle pro Sida něco znamenalo." Vicious pokračoval v rozvíjení své nechvalně známé osobnosti. Na začátku roku 1977 potkal Nancy Spungen, narkomanku a občasnou prostitutku s mnoha emocionálními problémy. Spungen je většinou označována za člověka, který přivedl Viciouse k heroinu a vztah mezi nimi vedl k tomu, že se Vicious odcizil od členů kapely. Rotten tvrdí: "Udělali jsme vše, abychom jej Nancy zbavili. Ona ho zabíjela. Byl jsem naprosto přesvědčen, že ta holka byla na pomalé sebevražedné misi. Nechtěla ale odejít sama. Chtěla si sebou vzít Sida. Byla naprosto zkažená a zlá." Sid Vicious s kapelou poprvé vystoupil na Screen on the Green v Londýně 3. dubna 1977.
God Save the Queen
Dne 10. března 1977 při tiskové konefernci před Buckinghamským palácem, podepsali Sex Pistols smlouvu s A&M Records. Později se vrátili do kanceláří A&M, kde uspořádali divokou párty. Sid Vicious zničil kancelář ředitele společnosti a pozvracel jeho stůl. Pod tlakem zaměstnanců, umělců a distributorů A&M po šesti dnech smlouvu s kapelou ukončila. V květnu podepsali Sex Pistols svou třetí a poslední smlouvu a to s Virgin Records.
Jejich druhý singl, God Save the Queen vyšel 27. května 1977. Ačkloliv byl většinou chápán jako útok na královnu Alžebětu II., Rotten se později vyjádřil, že píseň nebyla zaměřena proti ní, ale měla krtizovat úctu, které se královská rodina obecně těšila. Píseň vyjadřující neúctu k monarchii vyvolala po zemi široké pobouření. Byla zakázána na BBC, jejíž Radio 1 tehdy dominovalo éteru. Rotten později poznamenal: "Vyhlásili jsme válku celé zemi - ale neúmyslně!"
Během oslav 25 let Alžeběty II. na trůně byl singl na prvním místě na žebříčku NME, ale až druhý na oficiálním britském žebříčku. Přesto mnoho lidí spekuluje, že žebříček byl zfalšován a singl byl ve skutečnosti první, ale byl posunut na druhé místo, aby se mu nedostalo nežádoucí pozornosti. Nejméně jedna stanice oznámila, že singl byl první, ale odmítla jej hrát, protože jí bylo řečeno, že by tím mohla narušit státní oslavy.
Sex Pistols oslavy poznamenali, nejen svým singlem, ale také se na pronajaté lodi pokusili zahrát na Temži před budovami Parlamentu. Nakonec pokus skončil tak, že policie loď pronásledovala, přestože jim bylo předem dáno povolení vystoupit. McLaren, členové kapely a mnoho dalších bylo zatčeno poté, co loď zakotvila u břehu.
Násilné útoky na punkery se množily a samotný Rotten byl napaden gangem ozbrojenými noži v Islingtonu u Pegasus pubu a utrpěl zranění dvou šlach. Kvůli útokům bylo turné po Skandinávii, které mělo začít na konci června, odloženo do ploviny července. Následovalo tajné turné po Británii na konci sprna, známé jako SPOTS (Sex Pistol On Tour Secretly), kdy kapela hrála pod pseudonymy, aby se vyhla zrušením koncertů.