Houba
2. 5. 2008
Tedy jak to vlastně všechno začalo. Byli jsme prostě 4 kamarádi (já,
Majkl, Hrdla, později přibyl Jirka, kterého jsem poznal ve třetí třídě
na základce) a jednou jsme se takhle rozhodli, že založíme kapelku. Jirka měl
španělku, my jsme doma měli sbírku zahraničních plechovek od limonád a
tak jsme je svázali k sobě a byly bicí. Začali jsme zkoušet u nás v pokojíku,
řvali jsme, nadávali a říkali si punk. To nás asi tak po roce přestalo
bavit (mě bylo asi 11 let, bráchovi skoro 17) a rozhodli jsme se, že se
dohodnem s kapelou Močový khameni a zkusíme si zkoušku u nich ve zkušebně
(basák z MK byl můj švagr). Zkusili jsme to, Jirka hrál tehdy na basu,
protože jiný „kytara“ tam nebyla, a pořád mu bylo divný, že se nedaj
chytit akrody, který ho naučila starší ségra. No nakonec jsme cosi zahráli
a vznikla z toho nahrávka SRPŠ – takovej název jsme si tenkrát dali.
Na nahrávce se ukázalo, že Hrdla udělal jakési sólo na bubny a tak se v podstatě
stal bubeníkem. Nakonec se ale stejně ukázalo, že to sólíčko nejspíš
zahrál Jirka nebo já. Majklovi se do ničeho nechtělo a tak si vzal do ruky
mikrofón a křičel. Tak se stal zpěvákem. To bylo kolem roku 1993.
O něco později, když kluci zestárli a už si nehráli s námi (s dětmi – tedy se mnou a Jirkou), začali chodit do místního rock klubu (Tukan/Zeppelin), se dohodli, že založí již skutečnou kapelu s opravdovými nástroji. První impuls byl ten, že Hrdlovi kdosi v Tukanu nabídl bubny za 1200 kč. Jelikož Majkl po maturitě již vydělával, koupil mu je a Hrdla je začal splácet. O něco později (asi za půl roku) Majkl vymyslel, že koupí i elektrickou kytaru a kytarový kombo. Jak řekl tak udělal. Na inzerát od nějaké holčiny koupil kytaru (hroznou asi za 1500 kč) a malinkatý kombo asi za 4 tisíce. Potom se z rodičovských darů dokoupili ostatní věci a mohlo se začít zkoušet. Nejdříve u mě v pokojíku, později po vyklizení sklepa našeho domu se začalo zkoušet již naplno tam. To bylo v roce 1995 na podzim a v té době vznikly jedinný dvě písně, které hrajeme dodnes (Policie a Vysmátý divadlo). Zkoušelo se a zkoušelo a až jsme měli asi 12 písniček, porozhlédli jsme se po nějakém tom koncertě.
Prvním koncertem vůbec byla akce v Rumburku 7.4.1996. [fotky!] Na ní jsme se dostali celkem jednoduše. Majkl s Hrdlou (tehdy již docela dospělí) jezdili na akce do rock klubu Sklep do Rumburka a Majkl v rámci toho dohodnul koncert na akci Drop In, kde hráli i celkem slavný kapely. Např. SI, Insane Fly, ale ty dneska snad již neexistujou. Koncert se poměrně vydařil (tedy, mě bylo 14 let a hráli jsme ve 2 ráno), ale lidí z Ústí dorazilo celkem asi 30, což byl teda obrovskej úspěch. Byli to samozřejmě všechno kámoši (kterejch jsem se v podstatě bál, protože sem byl ještě dítě;-)) Na koncertě jsme potkali další lidi a ti nás pozvali pak na další akci, která se konala ve Frýdlantu v Čechách (u Liberce) a šlo o jakýsi majáles. Zahráli jsme tam sice, ale byli jsme tak opilí, že po nás lidé začali házet kelímky a další věci, což nám ale dodalo sílu a rozhodli jsme se uspořádat nějaký punk akce v Ústí nad Labem. Dohodli jsme se s majitelem jedné hospody na okraji Ústí a ten souhlasil. Největším problémem ale bylo sehnat kapely. Neměli jsme totálně žádnej nápad, žádný jsme neznali a tak nakonec na akci hráli nějaké podivné kapely, ani punk, ani metal, ani folk, prostě směs všeho možnýho. O aparátu jsme neměli tušení a tak nakonec ho půjčila jakási kamarádka od strany ODS, která měla v té době nějaké mítinky na náměstí v Ústí. Koncert dopadl dobře a akce proběhli na tom samém místě ještě další dvě. Na druhé již hrála kapela Malomocnost prázdnoty a tak začalo naše kamarádství.
Po prázdninách roku 1996 jsme se rozhodli přijmout druhého kytaristu Petra Rathouskými, který s námi občas zašel zazkoušet do zkušebny. Zkoušeli jsme a zkoušeli, skamarádili jsme se i s Danem Trpišovským (kterému vděčíme za tehdejší koncerty na Kladně a v okolí Prahy) a tím jsme začali i vyjíždět z města a více hrát. Na podzim 1996 jsme se také rozhodli, že zkusíme nějaké studio a nahrajeme pár písní ať vlastně víme, jak to zní. Dne 18.1.1997 bylo asi za 10 hodin natočeno první demo Fičící Pes. Nahrávali jsme tehdy ve studiu Reckord stejně jako Malomocnost prázdnoty a Filda z MP nám i vypomohl se zpěvem. Po nahrání dema (dnes pro mě již cosi hnusného a neposlouchatelného, ale tak to bývá) jsme odehráli asi 15 koncertů a dohodli jsme se, že na podzim 1997 nahrajeme nové demo, tentokrát v jiném studiu a s více písněmi. Do studia jsme šli v listopadu 1997 a tentokrát to bylo studio v Děčíně. Tehdy jsme tam byli v podstatě tři dny, ale nahrávací doba byla asi jen 20 hodin. Nahráli jsme 12 písní a zvuk nám dělal Míša Tomášek (kapela Destroyself). Demo se jmenuje Hnus fialovej (název vznikl losováním z různých názvů, byly to opravdu hovadiny!!!) a dokonce jsme si ty kazety nechali potisknout v profi firmě Presston v Praze (která se ale spíše než muzikou zabývala rozmnožováním pohádek a tak i zvuk tomu trochu odpovídá).
Po vydání těchto dvou demonahrávek jsme odehráli mnoho koncertů (tedy přesně 28 akcí za rok 1998, nejvíc z toho v Mostě – s Průserem, s Malomocností, něco v Kladně, Ledeč n.S., Litomyšl, hodně akcí bylo také s Do!Řady). V zimě 1998 jsme se také rozešli s naším kytaristou Petrem Rathouským. Neshody byli na obou stranách a tak najednou odešel a na zkoušku už nepřišel a nám se to líbilo, protože jsme byli zase jen 4 staří kamarádi. V červnu 1998 s námi začal zkoušet nový kytarista Hřebík, který s námi vydržel opravdu málo. Odehrál asi 15 koncertů a v dobrém jsme se rozhodli toho nechat. Hřebík byl zdaleka a byly problémy se zkoušením. Udělali jsme nové písničky, hodně moc jsme zkoušeli a na březen 1999 jsme se vydali do prvního very proffesional studia AVIK, kde nahrávali naše oblíbené skupiny. Moc se nám to líbilo, velmi pohodový prostředí a tak jsme nahráli 15 písniček na demo CD Pan Káč. S konečným výsledkem jsme byli moc a moc spokojeni a řekli jsme si, že jiné studio už nechceme. Kazet se prodalo celkem asi 800 a tak jsme byli již celkem pravidelně zváni na různé akce v podstatě v celé ČR a bylo nám moc moc fajn. V roce 1999 jsme dokonce odehráli první koncert v zahraničí (tedy formálně), opravdu to bylo tak, že jsme hráli na Slovensku v Trnavě, s kapelami Začiatok Konca, Dr.Pako, Načo názov a Kundotkov syndróm. Byla to krásná akce a my jsme byli velmi spokojeni, že nás náš kámoš Noro pozval. Během roku 1999 jsme již odehráli 40 koncertů po celé republice. Nemá cenu vyjmenovávat jednotlivé akce, ale nejlepší bylo rozhodně turné se švédskými bratry Article Nine. Byla to opravdu moc příjemná záležitost. Hodně dobré akce byli v té době také na Moravě, ale hlavně v Ústí, kde se započala tradice s akcí Chabařovice fest.
Na počátku roku 2000 jsme se skamarádili s kapelou NVU, se kterou jsme odehráli značnou část koncertů. Byli jsme pozváni poprvé i na největší punk festival v CZ, na Anti Society fest a hraní to bylo parádní. Na podzim jsme rozhodli jít opět do studia, dokoncčili jsme 13 písní a opět je nahráli v plzeňském AVIKu a vydali 100 CD a 600 MC Kuře Punk-Pao. Nahrávat jsme byli v říjnu 2000, ale vyšlo to v podstatě až v lednu 2001. V roce 2000 jsme také odehráli první akci ve skutečné cizině, zajeli jsme si zahrát do německého města Plauen – do poměrně vyhlášeného klubu Alte Kafferösterrei. Zahráli jsme si tam společně s německou legendou Hass. Za rok 2000 jsme odehráli celkem 64 koncertů.
Hned na sklonku prosince 2000 a ledna 2001 jsme se dohodli, že si koupíme nové auto. Bylo to rozhodnutí sice hezké, ale chyběla podstatná věc a tou byly peníze. Nakonec jsme si půjčili od banky a koupili s dodávku. Bylo to hlavně proto, že jsme se chystali na týdenní turné po Německu se skupinou Abscess a bylo mnoho zájemců, kteří chtěli jet s námi. Turné bylo naplánováno na duben 2001 a odehráli jsme celkem 5 koncertů v Německu. Bylo to velmi vydařené, za celou akci se například prodalo celkem 100 kazet. Turné následovalo hned po Německou Čechy a s Abscessem jsme zažili opravdu krásný koncerty. Během roku 2001 se v podstatě nestalo nic jiného, že já s Jirkou jsme složili maturity, přijali nás na VŠ a odehráli jsme stejně jako v roce 2000 celkem 64 akcí.
V roce 2002 hrajeme zatím asi nejvíc koncertů po celé republice a na červenec se nám podařilo zařídit si koncert v Polském městečku Klopotnica [fotky!]. Odtud jsme byli pozváni hned na další festival a to opět do Polska, tentokrát do Wolimierzu. O prázdninách jsme ale jinak zkoušeli nové písně a v září 2002 jsme nahráli v novém studiu EX Avik poslední CD s 15ti songy, na kterém hostuje i zpěvačka a saxofonistka plzeňské Znouzectnosti Romana Kohoutová [fotky!]. V říjnu 2002 proběhlo menší tour po Německu [fotky!]. Rok 2003 byl ve znamení koncertů (Slovensko, Německo) a v létě 2003 jsme podnikli menší tour přes Slovensko, Polsko do Litvy, kde jsme odehráli 3 super koncerty, na který velmi moc vzpomínáme. Přes léto jsme odehráli pár dobrejch letních festivalů a na podzim nás čekala další premiéra, tentokráte dvě příjemné akce v Maďarsku za které děkujeme skvělé kapelce Sunscreen.
Od podzimu 2003 jsme se připravovali také na natočení nikoliv nové desky, ale nového split CD spolu s kapelou Leniwiec. V první myšlence rozhodně nešlo o split s výměnou a přehráním našich písní, ale o klasické CD. Nakonec jsme se ale dohodli a od listopadu začali zkoušet a upravovat navzájem své písně. Přišel rok 2004 a my jsme se chystali víc a víc na studio, zkoušeli jsme a nakonec v dubnu 2004 jsme navštívili nakonec společně s polskou kapelou Leniwiec studio Ex.AVIK v Plzni, kde jsme nahráli zatím poslední naše písničky. Album vyšlo 4.6.2004 a ten den bylo (ne)pokřtěno na trochu smutně nepříliš povedeném koncertě v pražském Mlejně. V létě 2004 nás čekalo další turné, tentokrát Polsko – Litva – Lotyšsko – Estonsko. Bohužel těsně před tímto vysněným turné nám odešlo auto, ale i tak přes obrovské problémy jsme vyrazili (bohužel jsme museli zrušit první akci v Polsku). Turné se nakonec poměrně vydařilo, hlavně koncerty v Litvě. Bohužel jedna jediná akcička v Estonsku byla na poslední dobu zrušena a my jsme se tak ocitli kdesi na hranicích Lotyšska a Estonska. Vše dopadlo dobře a po tomto turné nastalo studijní volno a my jsme 2 měsíce nehráli. Od záři 2004 hrajeme zase spousty koncertů a připravujeme pomalu nové písně na nové album, o kterém nechci nic bližšího zatím sdělovat.
PS: Díky všem, kteří nás podporujou a podpoří nebo podpořili. Díky, že stále se najdou nějací dobří lidé, kteří nelpí jen na image a jdou si svou vlastní cestou. A díky i těm, kteří si koupili kazety či Cds a tím nám v podstatě velmi důležitě pomohli.
O něco později, když kluci zestárli a už si nehráli s námi (s dětmi – tedy se mnou a Jirkou), začali chodit do místního rock klubu (Tukan/Zeppelin), se dohodli, že založí již skutečnou kapelu s opravdovými nástroji. První impuls byl ten, že Hrdlovi kdosi v Tukanu nabídl bubny za 1200 kč. Jelikož Majkl po maturitě již vydělával, koupil mu je a Hrdla je začal splácet. O něco později (asi za půl roku) Majkl vymyslel, že koupí i elektrickou kytaru a kytarový kombo. Jak řekl tak udělal. Na inzerát od nějaké holčiny koupil kytaru (hroznou asi za 1500 kč) a malinkatý kombo asi za 4 tisíce. Potom se z rodičovských darů dokoupili ostatní věci a mohlo se začít zkoušet. Nejdříve u mě v pokojíku, později po vyklizení sklepa našeho domu se začalo zkoušet již naplno tam. To bylo v roce 1995 na podzim a v té době vznikly jedinný dvě písně, které hrajeme dodnes (Policie a Vysmátý divadlo). Zkoušelo se a zkoušelo a až jsme měli asi 12 písniček, porozhlédli jsme se po nějakém tom koncertě.
Prvním koncertem vůbec byla akce v Rumburku 7.4.1996. [fotky!] Na ní jsme se dostali celkem jednoduše. Majkl s Hrdlou (tehdy již docela dospělí) jezdili na akce do rock klubu Sklep do Rumburka a Majkl v rámci toho dohodnul koncert na akci Drop In, kde hráli i celkem slavný kapely. Např. SI, Insane Fly, ale ty dneska snad již neexistujou. Koncert se poměrně vydařil (tedy, mě bylo 14 let a hráli jsme ve 2 ráno), ale lidí z Ústí dorazilo celkem asi 30, což byl teda obrovskej úspěch. Byli to samozřejmě všechno kámoši (kterejch jsem se v podstatě bál, protože sem byl ještě dítě;-)) Na koncertě jsme potkali další lidi a ti nás pozvali pak na další akci, která se konala ve Frýdlantu v Čechách (u Liberce) a šlo o jakýsi majáles. Zahráli jsme tam sice, ale byli jsme tak opilí, že po nás lidé začali házet kelímky a další věci, což nám ale dodalo sílu a rozhodli jsme se uspořádat nějaký punk akce v Ústí nad Labem. Dohodli jsme se s majitelem jedné hospody na okraji Ústí a ten souhlasil. Největším problémem ale bylo sehnat kapely. Neměli jsme totálně žádnej nápad, žádný jsme neznali a tak nakonec na akci hráli nějaké podivné kapely, ani punk, ani metal, ani folk, prostě směs všeho možnýho. O aparátu jsme neměli tušení a tak nakonec ho půjčila jakási kamarádka od strany ODS, která měla v té době nějaké mítinky na náměstí v Ústí. Koncert dopadl dobře a akce proběhli na tom samém místě ještě další dvě. Na druhé již hrála kapela Malomocnost prázdnoty a tak začalo naše kamarádství.
Po prázdninách roku 1996 jsme se rozhodli přijmout druhého kytaristu Petra Rathouskými, který s námi občas zašel zazkoušet do zkušebny. Zkoušeli jsme a zkoušeli, skamarádili jsme se i s Danem Trpišovským (kterému vděčíme za tehdejší koncerty na Kladně a v okolí Prahy) a tím jsme začali i vyjíždět z města a více hrát. Na podzim 1996 jsme se také rozhodli, že zkusíme nějaké studio a nahrajeme pár písní ať vlastně víme, jak to zní. Dne 18.1.1997 bylo asi za 10 hodin natočeno první demo Fičící Pes. Nahrávali jsme tehdy ve studiu Reckord stejně jako Malomocnost prázdnoty a Filda z MP nám i vypomohl se zpěvem. Po nahrání dema (dnes pro mě již cosi hnusného a neposlouchatelného, ale tak to bývá) jsme odehráli asi 15 koncertů a dohodli jsme se, že na podzim 1997 nahrajeme nové demo, tentokrát v jiném studiu a s více písněmi. Do studia jsme šli v listopadu 1997 a tentokrát to bylo studio v Děčíně. Tehdy jsme tam byli v podstatě tři dny, ale nahrávací doba byla asi jen 20 hodin. Nahráli jsme 12 písní a zvuk nám dělal Míša Tomášek (kapela Destroyself). Demo se jmenuje Hnus fialovej (název vznikl losováním z různých názvů, byly to opravdu hovadiny!!!) a dokonce jsme si ty kazety nechali potisknout v profi firmě Presston v Praze (která se ale spíše než muzikou zabývala rozmnožováním pohádek a tak i zvuk tomu trochu odpovídá).
Po vydání těchto dvou demonahrávek jsme odehráli mnoho koncertů (tedy přesně 28 akcí za rok 1998, nejvíc z toho v Mostě – s Průserem, s Malomocností, něco v Kladně, Ledeč n.S., Litomyšl, hodně akcí bylo také s Do!Řady). V zimě 1998 jsme se také rozešli s naším kytaristou Petrem Rathouským. Neshody byli na obou stranách a tak najednou odešel a na zkoušku už nepřišel a nám se to líbilo, protože jsme byli zase jen 4 staří kamarádi. V červnu 1998 s námi začal zkoušet nový kytarista Hřebík, který s námi vydržel opravdu málo. Odehrál asi 15 koncertů a v dobrém jsme se rozhodli toho nechat. Hřebík byl zdaleka a byly problémy se zkoušením. Udělali jsme nové písničky, hodně moc jsme zkoušeli a na březen 1999 jsme se vydali do prvního very proffesional studia AVIK, kde nahrávali naše oblíbené skupiny. Moc se nám to líbilo, velmi pohodový prostředí a tak jsme nahráli 15 písniček na demo CD Pan Káč. S konečným výsledkem jsme byli moc a moc spokojeni a řekli jsme si, že jiné studio už nechceme. Kazet se prodalo celkem asi 800 a tak jsme byli již celkem pravidelně zváni na různé akce v podstatě v celé ČR a bylo nám moc moc fajn. V roce 1999 jsme dokonce odehráli první koncert v zahraničí (tedy formálně), opravdu to bylo tak, že jsme hráli na Slovensku v Trnavě, s kapelami Začiatok Konca, Dr.Pako, Načo názov a Kundotkov syndróm. Byla to krásná akce a my jsme byli velmi spokojeni, že nás náš kámoš Noro pozval. Během roku 1999 jsme již odehráli 40 koncertů po celé republice. Nemá cenu vyjmenovávat jednotlivé akce, ale nejlepší bylo rozhodně turné se švédskými bratry Article Nine. Byla to opravdu moc příjemná záležitost. Hodně dobré akce byli v té době také na Moravě, ale hlavně v Ústí, kde se započala tradice s akcí Chabařovice fest.
Na počátku roku 2000 jsme se skamarádili s kapelou NVU, se kterou jsme odehráli značnou část koncertů. Byli jsme pozváni poprvé i na největší punk festival v CZ, na Anti Society fest a hraní to bylo parádní. Na podzim jsme rozhodli jít opět do studia, dokoncčili jsme 13 písní a opět je nahráli v plzeňském AVIKu a vydali 100 CD a 600 MC Kuře Punk-Pao. Nahrávat jsme byli v říjnu 2000, ale vyšlo to v podstatě až v lednu 2001. V roce 2000 jsme také odehráli první akci ve skutečné cizině, zajeli jsme si zahrát do německého města Plauen – do poměrně vyhlášeného klubu Alte Kafferösterrei. Zahráli jsme si tam společně s německou legendou Hass. Za rok 2000 jsme odehráli celkem 64 koncertů.
Hned na sklonku prosince 2000 a ledna 2001 jsme se dohodli, že si koupíme nové auto. Bylo to rozhodnutí sice hezké, ale chyběla podstatná věc a tou byly peníze. Nakonec jsme si půjčili od banky a koupili s dodávku. Bylo to hlavně proto, že jsme se chystali na týdenní turné po Německu se skupinou Abscess a bylo mnoho zájemců, kteří chtěli jet s námi. Turné bylo naplánováno na duben 2001 a odehráli jsme celkem 5 koncertů v Německu. Bylo to velmi vydařené, za celou akci se například prodalo celkem 100 kazet. Turné následovalo hned po Německou Čechy a s Abscessem jsme zažili opravdu krásný koncerty. Během roku 2001 se v podstatě nestalo nic jiného, že já s Jirkou jsme složili maturity, přijali nás na VŠ a odehráli jsme stejně jako v roce 2000 celkem 64 akcí.
V roce 2002 hrajeme zatím asi nejvíc koncertů po celé republice a na červenec se nám podařilo zařídit si koncert v Polském městečku Klopotnica [fotky!]. Odtud jsme byli pozváni hned na další festival a to opět do Polska, tentokrát do Wolimierzu. O prázdninách jsme ale jinak zkoušeli nové písně a v září 2002 jsme nahráli v novém studiu EX Avik poslední CD s 15ti songy, na kterém hostuje i zpěvačka a saxofonistka plzeňské Znouzectnosti Romana Kohoutová [fotky!]. V říjnu 2002 proběhlo menší tour po Německu [fotky!]. Rok 2003 byl ve znamení koncertů (Slovensko, Německo) a v létě 2003 jsme podnikli menší tour přes Slovensko, Polsko do Litvy, kde jsme odehráli 3 super koncerty, na který velmi moc vzpomínáme. Přes léto jsme odehráli pár dobrejch letních festivalů a na podzim nás čekala další premiéra, tentokráte dvě příjemné akce v Maďarsku za které děkujeme skvělé kapelce Sunscreen.
Od podzimu 2003 jsme se připravovali také na natočení nikoliv nové desky, ale nového split CD spolu s kapelou Leniwiec. V první myšlence rozhodně nešlo o split s výměnou a přehráním našich písní, ale o klasické CD. Nakonec jsme se ale dohodli a od listopadu začali zkoušet a upravovat navzájem své písně. Přišel rok 2004 a my jsme se chystali víc a víc na studio, zkoušeli jsme a nakonec v dubnu 2004 jsme navštívili nakonec společně s polskou kapelou Leniwiec studio Ex.AVIK v Plzni, kde jsme nahráli zatím poslední naše písničky. Album vyšlo 4.6.2004 a ten den bylo (ne)pokřtěno na trochu smutně nepříliš povedeném koncertě v pražském Mlejně. V létě 2004 nás čekalo další turné, tentokrát Polsko – Litva – Lotyšsko – Estonsko. Bohužel těsně před tímto vysněným turné nám odešlo auto, ale i tak přes obrovské problémy jsme vyrazili (bohužel jsme museli zrušit první akci v Polsku). Turné se nakonec poměrně vydařilo, hlavně koncerty v Litvě. Bohužel jedna jediná akcička v Estonsku byla na poslední dobu zrušena a my jsme se tak ocitli kdesi na hranicích Lotyšska a Estonska. Vše dopadlo dobře a po tomto turné nastalo studijní volno a my jsme 2 měsíce nehráli. Od záři 2004 hrajeme zase spousty koncertů a připravujeme pomalu nové písně na nové album, o kterém nechci nic bližšího zatím sdělovat.
PS: Díky všem, kteří nás podporujou a podpoří nebo podpořili. Díky, že stále se najdou nějací dobří lidé, kteří nelpí jen na image a jdou si svou vlastní cestou. A díky i těm, kteří si koupili kazety či Cds a tím nám v podstatě velmi důležitě pomohli.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
