Způsob použití: ústně, kouřením

Vyrábí se ze šťávy mléčné barvy, která vytéká z makovic. Odkapaná šťáva se do 2. dne změní v lepkavou hmotu hnědé barvy. Ta se poté suší na stinném místě než ztmavne a ztuhne.

Historie: Mák je stará kulturní rostlina, která se zřejmě v oblasti Středozemního moře pěstovala již v 6. tisíciletí př.n.l. Existují písemné odkazy na mák jako na "rostlinu radosti" již z doby, kdy jižní Irák obývali Sumerové. Ale jako 1., kdo tuto drogu začali zneužívat, jsou považováni Číňané...počátkem 18. století se zde rozšířilo kouření opia. Čínští císaři se snažili vymýtit drogu ze země tím, že vydali zákaz dovozu opia, likvidovali opiové zásoby a doupata...to ale vedlo k nepokojům, válkám s Brity a ke vzniku černého trhu... Proto kolem r. 1860 čínské úřady rozhodly o povolení pěstovat v Číně opium a během několika desetiletí čínská produkce překonala britský dovoz z Indie. Výraznou roli sehrálo opium také v antickém Řecku, kde makovice byly atributem Hypnose, řeckého boha spánku, jeho bratra Thanata, boha smrti, a jejich matky Nyx. Vlnu nové narkomanie vyvolal objev švýcarského lékaře B. von Honenheima (známý jako Paracelsus)- opiová tinktura, neboli laudanum (opium + alkohol)... Používalo se jako utišující prostředek. Na opiu (či laudanu) byli závislí i známý spisovatel Walter Scott a básníci Byron, Shelley, Coleridge a další.
Opium je sušená míza z makovic a je důležitou surovinou pro výrobu kodeinu a morfia. Podle opia je nazvaná celá skupina opiátů, které tlumí
bolest a jsou vysoce návykové.